Lotr na kříži po pravici ukřižovaného Krista nemá vlastní jméno. Tradice mu přiřkla označení, které se stalo téměř jeho druhým jménem: „lotr po pravici“.
Řecký originál evangelia podle Lukáše ho připomíná v úryvku (Lk 23,35–43), stejně jako jeho kolegu, ukřižovaného spolu s Ježíšem, výrazem kakúrgos – „zločinec“, kterým se zřejmě běžně označovali protiřímští revolucionáři. Tím se vysvětluje, proč byl odsouzen k ukřižování, způsobu popravy určeném pro otroky a vzbouřence.
Křesťanská lidová tradice však nemohla odolat pokušení dát této postavě třeba i jen smyšlené jméno. Např. v apokryfním Nikodémově evangeliu, mají zločinci jména Dismas a Gestas. Právě Dismas byl v lidovém podání kajícím „lotrem“. Doloženo je i další pojmenování, které nabízí apokryfní Vyprávění Josefa z Arimatie o dvou lotrech. To popisuje naši postavu takto: „Jmenoval se Démas, byl Galilejec a vlastnil hostinec; hostil bohaté, ale prokazoval dobrodiní i potřebným a pohřbíval tajně mrtvé chudáky jako Tobiáš. Přivydělával si však okrádáním Židů; obral dceru samotného Kaifáše,“ velekněze, a právě pro tuto nerozvážnost byl odsouzen k smrti.
Jeden z těch zločinců, kteří viseli na kříži, se mu rouhal: „Copak ty nejsi Mesiáš? Zachraň sebe i nás!“ Druhý ho však okřikl: „Ani ty se nebojíš Boha? Vždyť jsi odsouzen k stejnému trestu! My ovšem spravedlivě: dostáváme přece jen, jak si zasloužíme za to, co jsme spáchali, ale on neudělal nic zlého.“ A dodal: „Ježíši, pamatuj na mě, až přijdeš do svého království.“ Odpověděl mu: „Amen, pravím ti: Dnes budeš se mnou v ráji.“ (Lk 23,39-43)
Proto je možné říci, že tento neznámý zločinec a vzbouřenec byl „kanonizován“ (svatořečen) již samotným Ježíšem.