Významným dnem křesťanských Velikonoc je Velký pátek (pátek před velikonoční nedělí). Na Velký pátek se připomíná den smrti Ježíše Krista.
V ten den se konal proces Ježíšova odsouzení, poprava i pohřeb. Podle biblického podání zemřel Ježíš na kříži ve tři hodiny odpoledne. Proto se přibližně v tento čas křesťané scházejí k zvláštní bohoslužbě jejímž centrem je kříž a přednáší se modlitby za bolesti celého světa (rozdělení, války, špatné vztahy, nejednota ...). Velký pátek je zároveň postním dnem.
Význam a obsah Velkého pátku
Křesťané věří, že Ježíš Kristus se ve své smrti ztotožnil s každým z nás v našem utrpení a smrti. Křesťané věří, že všechen následek našeho zlého, sobeckého a sebestředného jednání („hříchu“) dopadl na něj, místo na nás. Vzal tak prokletí hříchu a smrti na sebe. Na kříži Ježíš protrpěl to, co hřích způsobuje – oddělení od Boha. Toto největší utrpení vytrpěl až do dna a na kříži zvolal: “Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?” (Mt 27,6).
Ježíš svou cestou s křížem („křížovou cestu“), svou smrtí a nakonec svým zmrtvýchvstáním „prošlapal“ pro každého z nás cestu k naplněnému životu, k životu s Bohem. Cestu, která vede i přes mnohá životní trápení a smrt.
Bohoslužby na Velký pátek
Smyslem a obsahem velkopátečních obřadů je zpřítomnění Kristova utrpení a smrti.
Obřady jsou oslavou velikonočního tajemství, skrze které Kristova smrt dochází svého smyslu ve zmrtvýchvstání. Skrze toto tajemství Vykupitel zlomil moc hříchu, pekla a smrti.
Podle prastaré tradice dnes (katolická) církev neslaví eucharistii. Kněz je oblečen do roucha červené barvy a na počátku obřadů zdraví oltář hlubokou úklonou nebo se vrhne na tvář (prostrace) a chvíli se tiše modlí. Oltář je zbaven plachet, svící a kříže. Velký pátek je postním dnem (od masa a újmy v jídle).
Ježíš zemřel právě ve chvíli, kdy byli v Jeruzalémském chrámě obětováni velikonoční beránci. "Byl trápen a pokořil se, ústa neotevřel; jako beránek vedený na porážku." (Iz 53,7)