Dva zločinci vedle Ježíšova kříže
jsou v mnoha ohledech odrazem každého z nás. (Bear Grylls)
***
Spolu s Ježíšem byli ukřižováni dva zločinci. Každý visel z jedné strany vedle něho. Zbití, potlučení, krvácející, polomrtví. Netušili, že se stanou dvěma nejslavnějšími lupiči v dějinách.
Jeden se krvácejícímu Ježíši posmíval: „To jsi Mesiáš? Zachraň sebe i nás!“ (Lukáš 23:39).
Druhý zločinec dokázal rozpoznat, že Ježíš je skutečně dobrý: „My jsme odsouzeni spravedlivě, dostáváme zaslouženou odplatu, ale on nic zlého neudělal.“ (v. 41)
Oba lupiči jsou v mnoha ohledech odrazem nás všech. Všichni prožíváme těžké chvíle. Život nás někdy může pořádně pochroumat. Všichni jsme něco pokazili. A někdo se stejně jako první z nich Ježíšově cestě lásky posmívá, znevažuje ji nebo ji ignoruje. Jiný upřímně a bez arogance otevře srdce Ježíši a požádá ho o pomoc. A řekl: „Ježíši, pamatuj na mne, až přijdeš do svého království.“ Ježíš mu odpověděl: „Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji.“ (v. 42–43)
Bylo to patrně nejzvláštnější setkání v dějinách. A bylo to naposledy, co se Ježíš jako člověk tady na zemi s někým osobně setkal. I toto setkání však provázelo milosrdenství, odpuštění a láska. Vím, kterým odsouzeným bych chtěl být.
Kristova přítomnost mění lidské srdce, ať už kdysi, nebo dnes.
Děje se to každý den. Ježíš nás proměňuje a vede nás domů.
Naším úkolem je dát mu k tomu prostor.
