Inspirace a průvodce Zeleným čtvrtkem bez možnosti účasti na bohoslužbách  v době pandemie koronaviru 2020.

(Biblická čtení Zeleného čtvrtku naleznete zde)  

 

Zelený čtvrtek: pokrm, služba, modlitba

Modlitba či bohoslužba v rodině na Zelený čtvrtek může být postavena například na slavnostní hostině, která je výrazem lásky a rodinné pospolitosti.

Zelený čtvrtek (normálně) v kostele

Při chrámové liturgii na Zelený čtvrtek si připomínáme hostinu lásky. Okamžiky, kdy nám Kristus odkázal největší tajemství a poklad církve: ustanovení eucharistie a kněžské služby. Jindy obvyklou mši svatou ve večerních hodinách slavíme jako Památku večeře Páně (Missa vespertina in cena Domini). V tento den bývá zvykem zařadit do liturgie mytí nohou podle Ježíšova příkladu. Je to jeden z projevů Ježíšovy lásky – posloužil učedníkům otrockou prací. Vzápětí jim, ale také nám dal své vlastní tělo jako pokrm. Tímto způsobem Ježíš už předem ukázal lásku, která jej o pár hodin později přivedla na kříž.

Při zpěvu Gloria večerní mše se každoročně rozezní zvony i varhany, které se pak odmlčí až do Gloria Velikonoční vigilie. Říká se, že zvony odlétají do Říma. Zvuk oltářních zvonků i zvonů bývá nahrazen dřevěnými klepači nebo řehtačkami. Na konci mše se odnáší eucharistie mimo svatostánek na jiné vhodně upravené místo v kostele. Znázorňuje se tak odchod Ježíše z Večeřadla do Getsemanské zahrady. Chceme tím ukázat, že když „konáme to, co nám Pán Ježíš odkázal“, zůstává s námi jeho láska a blízkost trvale v podobě proměněného chleba.

Slavení kolem domácího stolu

Můžeme připravit slavnostní tabuli, kde nebude chybět krásné prostírání, dobré jídlo, vybrané nápoje, slavnostní oblečení, vroucí modlitba díkůvzdání, či dokonce zpěv písní o tom, jak dobrého máme Boha.

  • Společné stolování zahájíme znamením kříže, po němž následuje požehnání pokrmu. Hlava rodiny může použít například tuto modlitbu:

Požehnaný jsi, Hospodine, Bože celého světa. Z tvé štědrosti jsme přijali pokrmy, které jsme shromáždili na tomto našem stole. Prosíme, požehnej nás i tyto dary. Prosíme tě, dopřej je také těm, kteří trpí hladem a nedostatkem. Amen.

  • Pro Ježíšovu poslední večeři bylo typické vyprávění o velikých Božích činech při vysvobození židovského národa z Egypta. Během jídla či po něm je možné připomenout a pak přečíst příběh o veřejích dveří natřených krví beránka (Ex 12), který bychom slyšeli v kostele.
  • Po přečtení úryvku mohou jednotliví členové rodiny říci, jaké velké činy koná Bůh v našich životech, v naší rodině, v naší zemi.
  • Pro menší děti bude více než příběh o beránkovi v Egyptě zajímavé samotné vyprávění o Ježíšově večeři, o jejím průběhu, Jidášově zradě a o přátelství a blízkosti apoštola Jana.
  • Dospělí a starší děti mohou přečíst úryvky o poslední večeři ze všech čtyř evangelií a všímat si větších či menších rozdílů.
  • Zařadit je možné také umývání nohou, podobně jako v kostele. Nebudeme-li chtít toto gesto pojmout do domácího obřadu, je možné hovořit o tom, jak Ježíš umyl nohy apoštolům, což bylo výrazem lásky, která se projevuje pokorou a službou.
  • Ke vzpomínání, charakteristickému pro velikonoční svátky, mohou posloužit zaprášená alba fotografií z doby, kdy jsme si je ještě nemohli prohlížet na obrazovkách počítačů, tabletů a mobilů. Můžeme vzpomínat na naše přátele, známé i všechny, kteří nás předešli svým životem a spí spánkem pokoje.
  • Společné stolování můžeme zakončit modlitbou Otče náš a prosbou za všechny křesťany po celém světě, kteří nemohou v tento den slavit společně tajemství eucharistie.

Řád večeře může být zcela neformální, ale lze jej třeba i volně inspirovat židovským sederem.

Rituální sederová večeře je připomínkou vyvedení Izraele z egyptského otroctví. Má přesně stanovený průběh a pořadí úkonů. Kromě pojídání symbolických pokrmů (kost s masem beránka, jež bývá nahrazováno i kuřecím, vejce, nekvašené chleby - macesy, hořké byliny, jako např. salát či křen, zelenina, slaná voda, víno či charoset, což je směs strouhaných jablek, oříšků, mandlí, skořice, zázvoru a červeného vína) se předčítají starozákonní texty. Pokyny k této formě slavení lze nalézt na internetu.

Zejména pro rodiny s dětmi bude prožitek tím silnější, čím zajímavější bude večeře, včetně zmíněných pokrmů. Část nebo všechny lze převzít pro společné stolování - macesy je možné nahradit domácím nekvašeným chlebem z mouky, vody, soli a oleje či koupenými pita chleby, lze podávat pečené kuře, saláty, hroznovou šťávu i víno, zpívat, či dokonce u jídla ležet, jak bylo zvykem v Ježíšově době.

Když nebudeme stolovat

Pro někoho nemusí být návrh slavnostní večeře na Zelený čtvrtek vhodný. V křesťanské tradici se konec konců jedná o postní den a v některých regionech se lidé postí už od večerní bohoslužby. Lze tedy slavnostní tabuli vypustit a v rámci rodinné bohoslužby po čtení biblických textů vykonat obřad mytí nohou.

Přitom lze předčítat tradiční antifony:

Když Ježíš vstal od večeře, nalil vodu do umyvadla a začal učedníkům umývat nohy – a tak jim dal příklad.

Pane, ty mi chceš mýt nohy? Ježíš mu odpověděl: Jestliže tě neumyji, nebudeš mít se mnou podíl.

Jestliže jsem vám umyl nohy, já, váš Pán a Mistr, máte také vy jeden druhému umývat nohy.

Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku k sobě navzájem.

Nové přikázání vám dávám: Milujte se navzájem, jako jsem já miloval vás – praví Pán.

Ať ve vás trvá víra, naděje a láska, tato trojice. Ale největší z nich je láska.

Do večera Zeleného čtvrtka zcela jistě může patřit i prosté zeptání se jeden druhého, co by mu tento večer udělalo radost. A pokusit se o to. Překonat bariéru stereotypu a popovídat si o tom, jakým „jazykem lásky“ mám ke druhému mluvit, aby mi rozuměl.

Na Zelený čtvrtek při bohoslužbě v kostele je láska projevena také finanční sbírkou na chudé. Tento večer v domácím prostředí může být tedy prožit i skutky lásky vůči těm, kdo jsou potřební okolo nás: dopisem dávnému příteli, telefonátem osamělé kamarádce, ručním malováním pohledu pro seniory z farnosti nebo odesláním příspěvku Charitě.

Vytrvalá modlitba

Typickým prvkem standardního Zeleného čtvrtka v kostele je vytrvalá modlitba v symbolické Getsemanské zahradě, která prodlužuje slavení eucharistie. V mnoha farnostech se za běžných podmínek konají stráže dokonce po celou noc. Tento den mohou farnosti zorganizovat podobnou celonoční stráž rozptýlenou po domácnostech – lidé se i ve svých příbytcích mohou střídat v modlitbě podle rozpisu na internetu či podle jiné dohody. Pomoci k modlitbě může četba Bible, ikona či obraz Pána, který se potil krví, žalmy vyjadřující úzkosti i naději (Žl 37, Žl 86, Žl 143), svíčka, zrnka růžence nebo trocha tříkrálového kadidla, které stoupá k Otci.

Tip pro vás: Můžete požádat pana faráře, aby s eucharistií v malé burzičce prošel v noci křížem krážem vaší farností a alespoň z ulice požehnal vašim příbytkům.