Velký pátek v době pandemie

Inspirace a průvodce Velkým pátkem nocí bez možnosti účasti na bohoslužbách v době pandemie koronaviru 2020.

(Biblická čtení Velkého pátku naleznete zde)

Velký pátek: pašije, přímluva, kříž

Velký pátek je dnem ticha. Památka Umučení Páně se slaví obvykle ve tři hodiny odpoledne, kdy Kristus zemřel na kříži. Na tento den připadá státní svátek. Můžeme se tedy shromáždit v kruhu rodiny právě v tuto hodinu.

Velký pátek (normálně) v kostele

Památka Umučení Páně slavená v kostele na Velký pátek je zcela jiná než obvyklé bohoslužby. Nezačíná písní a znamením kříže, nýbrž tichem a prostrací kněze i ministrantů, kteří padají na tvář před velikostí Kristovy oběti a v zármutku nad svými hříchy. Stejně tak tato bohoslužba nekončí jako jindy: není požehnání znamením kříže, nejsou slova: „Jděte ve jménu Páně,“ ani závěrečná píseň. To vše přispívá k vážnosti a usebranosti tohoto dne. Velkopáteční obřady mají tyto základní prvky: čtení pašijí, velké přímluvy, uctívání kříže a svaté přijímání.

Památka Umučení Páně doma v rodině

Velkopáteční obřady můžeme uzpůsobit jako domácí bohoslužbu mimo kostel. Dokonce je Velký pátek dnem, kdy je nejméně potřeba streamovat (přenášet po internetu) slavení v kostele.

Hlava rodiny může začít vstupní modlitbou z misálu: Rozpomeň se, Bože, na skutky svého slitování; rozpomeň se na krev svého Syna, stůj při nás, když budeme slavit památku našeho vykoupení. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.
Pak můžeme přečíst čtení z knihy proroka Izaiáše (52,13-53,12) s příslušným žalmem. Následuje druhé čtení z listu Židům (4,14-16; 5,7-9).
Potom se čtou pašije podle Jana (18,1–19,42). Pašijový příběh je nejdůležitějším příběhem celé Bible. Ukazuje lásku Boha k člověku, který jde až za hranice, až do toho nejvíce „člověčího“, totiž umírání, smrti a pohřbu. Při domácím slavení tedy nesmí tento příběh chybět. Jeho provedení se bude lišit domácnost od domácnosti. Je možné číst text z Písma individuálním způsobem. Můžeme ho ale číst i společně: rozdělíme si v rodině role vypravěče, Krista a ostatních postav, jak to bývá v kostele. Kde jsou hudebně nadaní, mohou pašije doma i zazpívat. Pro děti je možné příběh převzít z dětské Bible nebo převyprávět a pomoci si obrázky.
Zbožnost našich předků nám pašije přetavila nejen do velikonočních her, ale také do podoby křížové cesty. Ti, kdo neradi čtou dlouhé texty, se mohou modlit křížovou cestu doma. Nebo na společné procházce.
Kreativci mají ještě čas secvičit domácí velikonoční divadlo a videonahrávku poslat k povzbuzení svým příbuzným.

Velkopáteční přímluvy

Bohoslužba slova na Velký pátek končí velkopátečními přímluvami. Můžeme je napodobit v jejich struktuře. Nejprve jeden z členů rodiny (podobně jako jáhen nebo lektor) vysloví úmysl, všichni se chvíli potichu modlí a hlava rodiny potom modlitbu uzavře prosbou, na niž se odpovídá „Amen“.

Modlíme se:

za církev
za papeže
za služebníky církve a za všechny věřící
za katechumeny
za jednotu křesťanů
za židy
za ty, kdo věří v Boha, ale nevěří v Krista
za ty, kdo nevěří v Boha
za ty, kdo mají odpovědnost za společnost a stát
za ty, kdo trpí.

Letos přímluv nebude deset jako jindy, ale přidáme ještě jedenáctý úmysl za současnou situaci.

Přímluvné modlitbě se na Velký pátek můžeme věnovat nejen s rodinou, ale také soukromě. Přimlouvat se za druhé je totiž krásným projevem našeho křestního kněžství. Kristus, který se za nás na kříži obětoval, se nyní u Otce za nás přimlouvá. A my, kdo jsme byli křtem připojeni k jeho smrti a vzkříšení, připojujeme svůj hlas k hlasu jeho: za církev a za celý svět. Přímluva i doma může být odpovědí na přečtené pašije. Může se také stát součástí modlitby před křížem. Může být, tak jako u starodávných mnichů, rozložena do celého dne – každou hodinu si rodina nastaví budíček, aby se chvilku modlila za některou kategorii potřebných.

Uctívání kříže

V Jeruzalémě se ve 4. století objevil prvek soukromé zbožnosti – uctívání svatého kříže. Letos jej budeme moci prožít znovu tímto způsobem. V některých farnostech možná bude otevřen kostel, kam půjde zajít na chvíli osobní modlitby před křížem. Někdo dá přednost malému výletu ke křížku za obcí nebo na nedalekém kopci. Jiný bude chtít sundat ze zdi rodinný kříž, oprášit jej, ozdobit ratolestí či květinou, položit na prostřený stůl a na chvíli se jej dotknout s modlitbou vděčnosti za Pánovu oběť. Gesto úcty může každý zvolit podle svého naturelu. Někdo se bude jen tiše dívat, někdo se ukloní, další poklekne, jiný padne na tvář. V některých zemích je obvyklé kříž políbit, v Taizé lidé pokládají na ikonu kříže čelo na znamení odevzdanosti. Typickým žalmem pro Velký pátek je Žalm 22, který lze k této příležitosti přednášet.

K soukromému rozjímání je možné využít text výčitek z kostela, v jejichž předčítání se členové domácnosti mohou střídat:

Já jsem pro tebe stíhal ranami Egypt a pobil jeho prvorozené, a tys mě za to zbičoval a vydal na smrt.