Hebrejský výraz znamenající »přechod«.
Pesach se hlavně nazývá osm dní trvající židovský "svátek přejití", který odpovídá křesťanským velikonočním svátkům; dodnes se v židovství slaví na památku vysvobození z Egypta. Nekvašené chleby, které se požívají v týdnu Pesach, macesy, symbolizují chvat při útěku z Egypta.
V biblické době byl pesach první ze tří poutních slavností konaných u příležitosti žní. Jiné označení, užívané pro slavnost, Chag hamacot (svátek nekvašených chlebů) a pouť, spojená se zabíjením obětního zvířete ještě v nomádské době, ukazují na to, že oběť prvotin ze stáda byla spojována s obětí obilí v pozdější době usedlosti v jeden slavnostní rituál. Okolnost, že chléb je požíván nekvašený, by pak mohla souviset s tím, že obilní prvotiny byly obětovány bezprostředně v návaznosti na žně, takže ke zhotovení kvašeného těsta nezbýval čas. Protože usedlý způsob života a zemědělství předpokládají držení půdy, a získání půdy je v židovské tradici spojeno s koncem egyptského otroctví, byla obětní slavnost přeměněna ve slavnost osvobození.