/ Velikonoce - základní informace / Základní informace o Velikonocích / Také nevíte, proč jsou Velikonoce nejvýznamnějším křesťanským svátkem?
Také nevíte, proč jsou Velikonoce nejvýznamnějším křesťanským svátkem?
Také nevíte, proč jsou Velikonoce nejvýznamnějším křesťanským svátkem? Proč se jí špenát na Zelený čtvrtek? A proč je ten čtvrtek vlastně zelený? Na tyto a další otázky odpovídal biskup Václav Malý, který si o významu Velikonoc online povídal se čtenáři webových stránek www.vira.cz. Nabízíme vám zde výběr z rozhovoru.
Křesťanské Velikonoce navazují na židovský svátek pesach. Pro křesťany jsou ale významné hlavně z jiného důvodu: jde o poslední dny Ježíšova pozemského života. Jeho smrt na kříži se stala branou do nového života, skrze pozemskou smrt přešel ke svému Otci. Ježíš přeznačil událost oslavovanou v židovském pesachu a vztáhl ji na svou osobu. Návaznost na vykoupení židovské svobody tu je: Židé o Velikonocích slaví vysvobození, vymanili se z egyptského otroctví a Ježíš jako Beránek Boží nám svým dílem ukázal, že se člověk ve spojení s ním může vymanit z nesvobody zla a hříchu. (Václav Malý)
Proč se jí špenát na Zelený čtvrtek? A proč je ten čtvrtek vlastně zelený?
Jíst špenát na Zelený čtvrtek je lidovým zvykem, který s duchovním obsahem Velikonoc vůbec nesouvisí. Název Zelený čtvrtek vznikl přesmyčkou původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (Zelený čtvrtek).
Kdy se slaví Velikonoce? Slyšela jsem že jsou pokaždé jindy. Je to pravda?
Datum Velikonoc se řídí datem prvního jarního úplňku. Neděle Hodu Božího velikonočního je vždy po prvním jarním úplňku. Datum kolísá od 22.3. do 25.4.
Nějak se s kamarádkami nemůžeme dopočítat čtyřiceti postních dnů. Kdy končí postní doba a začínají Velikonoce?
Velikonoce začínají večerní bohoslužbou na Zelený čtvrtek. Postní doba začíná na Popeleční středu a 40 dní se počítá od Popeleční středy do Bílé soboty bez započtení postních nedělí.
Proč je státní svátek zrovna v pondělí, když Poslední večeře byla ve čtvrtek a ukřižování Páně v pátek?
V některých zemích je po celé Velikonoční triduum volno pro všechny. Záleží na jednotlivé zemi. Za doby komunismu byla snaha vymazat duchovní obsah Velikonoc z mysli lidí. A tyto dny se přirozeně vůbec nepřipomínaly. Zůstalo jenom velikonoční pondělí, jako zbytek tradice velikonočního oktávu, i když tento den není duchovně tak významný.
Křesťanské Velikonoce se mi jeví jako dost kruté svátky. Vánoce jsou víc idylické, i když rodit v chlívě asi taky nebyla idyla. Proč jsou Velikonoce významnější?
Velikonoce jsou připomínkou a slavením Ježíšovy smrti na kříži a jeho vzkříšení. Připomínají význam oběti života ve prospěch druhých a zároveň, že smrt není konečným slovem lidského konání, ale že ve smrti máme naději přejít do nového života, který nám otevřel právě Ježíš z Nazareta. Proto jsou Velikonoce nejvýznamnějším křesťanským svátkem. Značí zrození nového života, který otevírá nové možnosti už během našeho pozemského putování.
Zajímalo by mě, proč musel být Kristus zabit. Má to nějaký význam? To mu nemohl Bůh pomoci?
Ježíš naplnil předpovědi Starého zákona, kde je řečeno, že věrný Boží služebník položí život za mnohé. Ježíšova smrt je důsledkem a vyvrcholením jeho celoživotního postoje naprosté odevzdanosti a věrnosti, Božího příklonu vůči lidem. Přijal bezmoc kříže, aby se jasně projevilo jeho naprosté vydání se (Flp 2,5–11) Boží moci, která se zjevně ukázala v Ježíšově vzkříšení.
Jak to, že Bůh obětoval svého jednorozeného syna? Lidské oběti přece jednou provždy zakázal viz. Abraham a Izák.
Ježíš dobrovolně přijal potupnou smrt jako znamení, že pro sebe nic nežádá. Proto vyjadřování, že Bůh obětoval svého Syna ne zcela vystihuje tajemství Ježíšova jednání.
Proč vlastně věříte v Boha? Co to pro vás znamená? Jak jste uvěřil? Máte také krize víry?
Víra v Boha mě vede k pokoře, že nejsem pánem svého života, ani stvoření, jehož jsem součástí. Víra mi dává naději a zkušenost, že jsem někým přijat navzdory své hříšnosti a nedostatečnosti. Přijat v plném slova smyslu, bez výčitek. Víra mi umožňuje hluboce zakusit, co znamená odpuštění. A dává mi sílu odpouštět i druhým. Je pro mě povzbuzením odpovědně žít a povstávat i ve chvílích slabosti a selhání. A dává mi výhled na nový život, přesahující všechny lidské představy. Aniž mě zbavuje odpovědnosti za pozemské putování. Víra pro mě vůbec není těšínským jablíčkem nebo únikem z reality, ale naopak mi pomáhá žít realitu v plné šíři a hloubce. Pomáhá mi také dávat smysl bolestem i nepříjemným chvílím, zklamáním.
A jak jsem uvěřil? Rodiče mi dali příklad neformální a hluboce zakoušené víry. A to byl ten nejlepší vklad do života. Cesta víry je pro mne procesem, nikdy jsem ji neztratil, ale přiznám, že přicházejí časy únavy, pochybností, ale i toto vidím jako něco, co může mou víru pročišťovat a zbavovat laciného zjednodušování a ideologizace.
Jak se modlíte?
Pravidelně se modlím každý den tzv. denní modlitbu církve, která má svůj přesný postup a předepsané texty. Snažím se každý den alespoň půl hodiny zůstat v naprostém tichu a přitom meditovat a modlit se vlastními slovy. Toto ztišení a pokud možno naprosté zklidnění, oproštění od všech momentálních starostí a kladený nároků pokládám za východisko veškeré mé činnosti. Získávám tím zdravý odstup od všeho dění, jehož jsem součástí a pomáhá mi to dobře zhodnocovat, co je důležité v mém životě a konání. Pokud je méně náročný den, snažím se tuto chvíli prodloužit na jednu hodinu. Kromě toho slavím liturgii tj. bohoslužbu, která je rovněž nejen osobní modlitbou, ale i modlitbou společenství církve, jejíž jsem součástí.
Poraďte mi, prosím, jak prožít Velikonoce užitečně. Zdá se mi té symboliky, významů a obřadů velice mnoho, až se v tom ztrácím a Velikonoce často jen „přežiji".
Chápu, že nelze prožít symboliku Velikonoc v celé její šíři a bohatosti. Není vůbec na škodu, když se soustředíte na jeden z významných momentů tohoto nevyzpytatelného tajemství Ježíšovy smrti a vzkříšení.
Snažím se sehnat nějaké informace o Velikonocích, moc mi k tomu pomáhá web velikonoce.vira.cz. Zajímalo by mě: co pro vás osobně znamenají?
Velikonoce jsou pro mě povzbuzením na cestě oproštění se od všech zbytečností k tomu podstatnému. Žít jako Ježíš ve službě druhým (i když tomu zdaleka nedostačuji) a nepoměřovat smysl života úspěchem, prosazením se, ale ochotou být pro druhé a umět pro to něco obětovat. Velikonoce jsou pro mě rovněž nadějí, že smrt je branou do nového života.
Mons. Václav Malý (* 1950) byl vysvěcen na kněze po absolvování gymnázia v Praze a bohoslovecké fakulty v Litoměřicích roku 1976. V únoru 1977 podepsal Chartu 77 a stal se jejím aktivním členem. V lednu 1979 mu byl odebrán „státní souhlas“ k veřejné kněžské službě, v květnu 1979 byl zatčen a obviněn z podvracení republiky. Ve vazbě byl do prosince 1979. Následně pracoval jako zeměměřičský figurant a jako topič pražských hotelech. V roce 1989 se stal mluvčím Občanského fóra. Poté odchází z politiky a věnuje se veřejné kněžské službě. V prosinci 1996 byl jmenován pomocným biskupem pražským. Jeho biskupské heslo zní: Pokora a pravda.