Řecky pascha (v řeckém překladu, z hebrejského pesach, »přechod«). Nejdůležitější svátek jak pro Židy, tak pro křesťany, pro něž znamená vyvrcholení celého - liturgického roku.
Pro křesťany jsou Veliknoce slavností vzkříšení Krista. V rané církvi se Velikonoce slavily zprvu v den židovského svátku pesach. Ještě dnes se považuje křesťanská slavnost velikonoční noci také za vzpomínku na starou smlouvu.
Koncil nicejský (325) určil po delším sporu datum Velikonoc na neděli po prvním jarním úplňku. Tak se oddělily od židovského kalendáře. Slavnost vzkříšení začíná velikonoční vigilií večer nebo v noci na Bílou sobotu. Církev tak upravila obřady v r. 1956 a vrátila jim jejich starokřesťanský ráz.
O velikonoční vigilii se světí křestní voda a věřící obnovují křestní slib; v mnoha církevních obcích se křtí dospělí, kteří se připravovali na křest. V neděli (Hod Boží velikonoční) pokračuje a vrcholí slavnost Zmrtvýchvstání Páně druhou mší.