Tato stavba byla slavnostně otevřena za císaře Tita v roce 80 stodenními hrami. Při nich bylo zabito 5000 šelem a 1000 gladiátorů. Během třech staletí zde pak zahynulo mučednickou smrtí mnoho křesťanů. V Koloseu přišel o život také poustevník Telemachos - poslední oběť pohanských her za vlády císaře Honoria. Skočil do arény mezi gladiátory a se vztaženýma rukama zvolal směrem k císaři: "Ustaň v tom vraždění!" ...
Tato stavba byla slavnostně otevřena za císaře Tita v roce 80 stodenními hrami. Při nich bylo zabito 5000 šelem a 1000 gladiátorů. Během třech staletí zde pak zahynulo mučednickou smrtí mnoho křesťanů. V Koloseu přišel o život také poustevník Telemachos - poslední oběť pohanských her za vlády císaře Honoria. Skočil do arény mezi gladiátory a se vztaženýma rukama zvolal směrem k císaři: "Ustaň v tom vraždění!" Gladiátoři se na něho vrhli a zabili ho. Císař po této scéně zakázal další hry.
Římané starověku a středověku pak přesto měli k tomuto místu vztah velmi nepietní. Používali Kolosea jako lomu pro materiál na stavbu paláců a kostelů a z mramorového zdobení pálili vápno.
Až papež Pius V. (1566-1572) prohlásil Koloseum za místo, "jehož povrch je prosáknut krví mučedníků". V poslední době se v římském Koloseu vždy v pátek v postní době koná pobožnost křížové cesty, jejímž završením je Via crucis, vedená papežem Janem Pavlem II. na Velký pátek.
***
Se svolením zpracováno podle článku Zdeňka Jančaříka: Velikonoce v římském Koloseu - Katolický týdeník č. 15/2004 z 11.4. 2004.