Oslava Velikonoc trvá dalších padesát dní ("velikonoční doba") a vrcholí slavností Seslání Ducha svatého (Letnice). Latinský název Pentecostes znamená "padesátý den velikonoční slavnosti". První týden po Velikonocích se nazývá "velikonoční oktáv". Čtyřicátý den po Velikonocích (čtvrtek v šestém velikonočním týdnu) se slaví svátek "Nanebevstoupení Páně".

Druhá neděle velikonoční - "bílá neděle"
Neděle Božího milosrdenství

Na první neděli po Velikonocích se slaví Svátek Božího milosrdenství. Neděli Božího milosrdenství stanovil papež Jan Pavel II. v den svatořečení polské řeholnice Faustyny Kowalské – 30. dubna 2000. Právě sestra Faustyna se stala šiřitelkou poselství o Milosrdenství určeném celému světu. „V tento den jsou otevřena všechna stavidla Boží, skrze něž proudí milosti; a' se žádná duše nebojí ke mně přiblížit, i kdyby její hříchy byly jak šarlat.“ (Deníček, 699)
Přípravou na svátek může být novéna, která spočívá v modlitbě korunky k Božímu milosrdenství (začíná na Velký pátek, trvá devět dní). „V té novéně,“ slíbil Ježíš, „udělím duším veškeré milosti.“ (Deníček, 796)
Jako první slavila svátek Milosrdenství sv. Faustyna. 23. ledna 1995 papež Jan Pavel II. na prosbu polských biskupů souhlasil, aby ve všech polských diecézích byla po názvu 2. neděle velikonoční doplněna slova „Božího milosrdenství“. Dnes je 2. neděle velikonoční, díky dekretu Kongregace pro bohoslužbu a svátosti ze dne 5. května 2000, slavena na celém světě jako neděle Božího milosrdenství.
 
"Utrpením Pán přešel ze smrti do života a otevřel cestu nám, kteří věříme v jeho vzkříšení, abychom ze smrti do života přešli i my. Není nic velkého, že Ježíš zemřel, tomu věří i pohané, židé a bezbožníci; tomu věří všichni. Skutečně velkou věcí je věřit, že vstal z mrtvých. Vírou křesťanů je Kristovo zmrtvýchvstání." (Sv. Augustin)