U židů byly původně zemědělským svátkem díkůvzdání Bohu za žně (šavu'ot, svátek týdnů). Oslavovaly se sedm týdnů (50 dnů) po - velikonocích (Lk 23,15-22). Později se z nich stala oslava darování Zákona Mojžíšovi na hoře Sinaj ( - tóra). V křesťanství se naproti tomu o l. slaví seslání Ducha svatého na - apoštoly a na - Marii, shromážděné ve - večeřadle (Sk 2, 1-13), jež posvěcuje církev jako nový Boží lid ( - církev) a zahajuje jeho misionářské šíření.