Velikonoce - slavnost zmrtvýchvstání Ježíše Krista

Bílá sobota je druhým dnem tak zvaného velikonočního - tridua (třídení). Je to den, kdy Ježíš ležel v hrobě. Den ticha. Křesťané prodlévají u hrobu Pána, rozjímají nad jeho utrpením a smrtí a po celý den nekonají žádné liturgické obřady. Po západu slunce (tj. v sobotu večer) začíná velikonoční bdění (vigilie), a tím začíná slavnost Kristova vzkříšení. Název Bílá sobota pravděpodobně pochází od bílých křestních rouch křtěnců, kteří přijali křest právě o Velikonoční noci (vigilii).

Velikonoční Velký pátek je součástí Svatého týdne a velikonočního tridua. Na Velký pátek se připomíná smrt Ježíše Krista na kříži. Je to výhradní den v roce, kdy středem církevní liturgie a jejím vrcholným momentem není eucharistie, ale kříž.

O velikonoční noci (ze soboty na neděli) se před většinou kostelů zapalují velikonoční ohně. Oheň a světlo patří k nejstarším přírodním symbolům, které naznačovaly přítomnost Boží a sílu Boží. Oheň symbolizuje zároveň Boží lásku, která plane a hřeje i uprostřed chladu a temnoty. Pro člověka je oheň nezbytnou podmínkou pozemského života: dává teplo, dává světlo, přináší potěšení i radost. Zároveň je i pradávným symbolem smrti a očisty. Toto všechno se střetává ve velikonoční symbolice paradoxů: život i smrt, láska i očištění. A právě ohněm začínají velikonoční obřady.

Poprvé od začátku svého papežského působní nemohl koncem března 2005 Jan Pavel II. předsedat velikonočním slavnostem. Ale i tak si přál sledovat na Velký pátek ve své soukromé kapli pobožnost křížové cesty v Koloseu, přenášenou televizí. Při čtrnáctém zastavení vzal do rukou kříž, jako by si přál přiblížit tvář ke tváři Krista a připojit své utrpení k utrpení Božího Syna umučeného na kříži. Cítil jsem, že nadchází jeho čas. Pán ho k sobě volá…

Výraz "pokoj vám", v hebrejštině "shalom", obsahuje a shrnuje jistým způsobem celé velikonoční poselství. Pokoj je dar, který nabízí lidem vzkříšený Pán a který je plodem nového života, zahájeného jeho zmrtvýchvstáním. (Jan Pavel II.)

Historie a význam Velikonoc
Velikonoce jsou svým původem svátky jara. Před cca 3500 lety dali kananejskému svátku jara zcela nový význam Židé svým svátkem Paschy: oslavou vyvedení a osvobození židovského národa z egyptského otroctví. Před dvěma tisíci lety pak Velikonoce dostaly současný význam Kristovou smrtí a zmrtvýchvstáním.

"Bože, proč…?!" Kolikrát už jsme slyšeli nebo řekli tato slova? Kolikrát jsme měli pocit, že nic nemá cenu, že jsme bezmocní vůči zlu či utrpení, že přes veškerou snahu nemůžeme pomoci těm, na kterých nám záleží… (P. Jan Pacner, kaplan Vojenské akademie Vyškov)

Ať jsme svázáni jakýmikoliv pouty, díky Velikonocům můžeme říci: „Vítězství je jisté!“ Ať jsme v jakékoliv situaci, když už nejsme schopni lásky a nemáme odvahu jít dál, můžeme říci: „Vítězství je jisté !“

Kdyby vzkříšení spočívalo jen v tom, že Bůh oživí naši mrtvolu, pokorně bych ho požádal: „Prosím tě, Pane, nech mě v zemi. A jestli si chceš posloužit tím, co z mého těla zbylo, dej z něho vyrůst květině. To úplně stačí.“ ...
(Podle Carlo Carretta)

Tato stavba byla slavnostně otevřena za císaře Tita v roce 80 stodenními hrami. Při nich bylo zabito 5000 šelem a 1000 gladiátorů. Během třech staletí zde pak zahynulo mučednickou smrtí mnoho křesťanů. V Koloseu přišel o život také poustevník Telemachos - poslední oběť pohanských her za vlády císaře Honoria. Skočil do arény mezi gladiátory a se vztaženýma rukama zvolal směrem k císaři: "Ustaň v tom vraždění!" ...

Neděle po prvním
jarním úplňku
Datum Velikonoc se řídí datem prvního jarního úplňku. Datum kolísá od 22.3. do 25.4. Koncil nicejský (325) určil datum Velikonoc na neděli po prvním jarním úplňku, který nastane po průchodu Slunce jarnim bodem. Tak se Velikonoce oddělily od židovského kalendáře. Dnes se diskutuje o pevném datu Velikonoc.

Naše víra není souborem optimistických iluzí, je to cesta, na níž jsme čas od času všichni vystaveni peklu pochybností a poušti Božího mlčení. Naše víra, pokud je živá, obemyká všechny polohy života a záchvěvy lidského srdce, nic lidského jí není cizí – ani to, co vy prožíváte. Ano, je to pravda – je to pravda odpoledne Velkého pátku.