/ Velikonoce - základní informace / Velikonoce - encyklopedické informace / Velikonoce encyklopedicky
Velikonoce encyklopedicky
12. 3. 2024
12. 3. 2024
Křest
Je první ze svátostí. Uděluje se především o Velikonoční noci – vigilii.12. 3. 2024
Krucifix
Z latinského crucifixus (příčestí minulé od crucifigere, »křižovat«). Zobrazení Ježíše na kříži.12. 3. 2024
Krucifer
Z lat. crux, »kříž« a fero, »nesu«. Osoba, která při liturgických oslavách nese kříž a zahajuje procesí.12. 3. 2024
Květná neděle
Neděle, která bezprostředně předchází - velikonocím. Oslavuje Kristův triumfální vjezd do Jeruzaléma několik dnů před jeho umučením (Jan 12,12-13).12. 3. 2024
Kněžství
Kněžství je jedna ze sedmi - svátostí, které Ježíš ustanovil. Kněží (biskupové) jsou pokračovatelé a nostitelé poslání svěřené - apoštolům. Jde o svátost apoštolské služby, jejíž náplní je sloužit ve jménu a osobě Krista ve společenství. ...11. 3. 2024
Lotr po pravici ukřižovaného Krista
Lotr na kříži po pravici ukřižovaného Krista nemá vlastní jméno. Tradice mu přiřkla označení, které se stalo téměř jeho druhým jménem: „lotr po pravici“.11. 3. 2024
Letnice
U židů byly původně zemědělským svátkem díkůvzdání Bohu za žně (šavu'ot, svátek týdnů). Oslavovaly se sedm týdnů (50 dnů) po - velikonocích (Lk 23,15-22). Později se z nich stala oslava darování Zákona Mojžíšovi na hoře Sinaj ( - tóra). V křesťanství se naproti tomu o l. slaví seslání Ducha svatého na - apoštoly a na - Marii, shromážděné ve - večeřadle (Sk 2, 1-13), jež posvěcuje církev jako nový Boží lid ( - církev) a zahajuje jeho misionářské šíření.10. 3. 2024
Marie Magdalská, Magdalena
Marie pocházela z Magdaly v Galileji a byla jednou z následovnic Jdežíše Krista.10. 3. 2024
Mše svatá
Mše svatá je vzpomínkou na večeři, kterou slavil Ježíš (na Zelený čtvrtek) večer před svou smrtí s dvanácti apoštoly.9. 3. 2024
Novokřtěnci, neofyté
Neofyté je starocírkevní označení těch, kteří přijali křest, jde o řecký termín νέoφυτos – neofytos resp. složeninu dvou slov: „neo“ znamená nový a „fytos“ znamená sazenice, strom, stvoření. Do češtiny raději překládáme novokřtěnci...9. 3. 2024
Nanebevstoupení
Slavnost, která se slaví čtyřicet dní po - velikonocích na památku vstoupení vzkříšeného Ježíše na nebesa (srov. Sk 1,4-12), a které znamená plné dosažení Ježíšova oslavení, jež začalo jeho - vzkříšením.9. 3. 2024
Neděle vzkříšení, Hod Boží velikonoční
Neděle vzkříšení, Hod Boží velikonoční je den, ve kterém Pán vstal z mrtvých, a proto se stala dnem prvopočáteční slavnosti, která je základem - liturgického roku. Od počátku byl tento den křesťany veřejně svěcen (1 Kor 16,2, srov. Sk 2,7), nejdříve vedle židovského - šabatu, pak jeho nahrazením.8. 3. 2024
Oheň
Na počátku sváteční velikonoční vigilie je zařazen obřad svěcení ohně, od kterého bude rozžata velikonoční svíce (paškál), jako symbol zmrtvýchvstalého Krista, který člověku přibližuje »živý plamen Otcovy slávy«.7. 3. 2024
Pieta
Ve výtvarném umění se tak nazývají díla zobrazující mrtvého Krista v klíně Panny Marie (nejslavnější je pieta Michelangelova).7. 3. 2024
Pilát
Pilát Pontský byl římský důstojník a v letech 26 - 36 prokurátorem v Judei. V době jeho působení v úřadě byl v Jeruzalémě popraven Ježíš Kristus.7. 3. 2024
Paškál
Svíce, kterou kněz zapaluje po svěcení ohně během velikonoční vigilie. Je znamením světla vzkříšeného Krista (lumen Christi), jež ozařuje zemi. Kromě velikonočního období se p. zapaluje při křtu a při pohřebních obřadech.7. 3. 2024
Pašije
Z lat. slova passio, »utrpení, umučení«. V evangeliích jsou to vyprávění, která popisují Ježíšovo utrpení a smrt.7. 3. 2024
Půst
Částečné nebo úplné zřeknutí se jídla z kajících důvodů nebo kvůli kázni. P. je doporučován často v - bibli a Ježíš sám se postil na poušti, předtím než začal svůj veřejný život (Mt 4,2).7. 3. 2024
Pesach
Hebrejský výraz znamenající »přechod«. Pesach se hlavně nazývá osm dní trvající židovský "svátek přejití", který odpovídá křesťanským velikonočním svátkům; dodnes se v židovství slaví na památku vysvobození z Egypta.
Sekce: Velikonoce encyklopedicky