Kristovo vzkříšení je ústředním tajemstvím křesťanství (srov. Kat. 638) a je základem celého novozákonního poselství: »Jestliže Kristus nevstal z mrtvých, je klamná naše zvěst a klamná je i naše víra« (1K 15,14).
Předmětem poselství je událost historicky dosvědčená učedníky, kteří se skutečně setkali s Kristem vzkříšeným, ale zároveň tajemně nadpřirozeným, neboť jeho lidství vešlo do Boží slávy (srov. Kat. 639-647). Vzkříšení Krista, »prvorozeného z těch, kdo vstali z mrtvých« (Kol 1,18) je počátkem a zárukou vzkříšení každého člověka.
Oslava Kristova vzkříšení či velikonočního tajemství je středem liturgie nejen při slavení velikonoc, ale i při eucharistickém slavení neděle, která je dnem vzkříšeného Pána.
Vzkříšení těla
Formulace nicejsko-konstantinopolského vyznání víry vyjadřuje křesťanské přesvědčení, že tak, jako Kristus vstal z mrtvých a žije navždy, také my v poslední den vstaneme z mrtvých. Proměněné tělo, spojené s duší, obdrží od Boha neporušitelný život (srov. Kat. 988-1019).