NAVRCHOLU.cz

Příběh Velikonoc - zahrada Josefa z Arimatie

Hlavní stránka / Články / Příběh Velikonoc - zahrada Josefa z Arimatie

22.1.2010

Příběh Velikonoc - zahrada Josefa z Arimatie Zahrada Josefa z Arimatie Vrátný oběhl hbitě galerii, vklouzl mezi velké pilíře a uklonil se před místodržitelem Pilátem. "Kdosi chce navštívit Vaši Excelenci," pravil. "Jmenuje se Josef z Arimatie. Říká, že přichází kvůli nějakému Ježíšovi."

Vrátný oběhl hbitě galerii, vklouzl mezi velké pilíře a uklonil se před místodržitelem Pilátem.
"Kdosi chce navštívit Vaši Excelenci," pravil. "Jmenuje se Josef z Arimatie. Říká, že přichází kvůli nějakému Ježíšovi."

Mezitím se Josef už ukázal ve dveřích a vyložil, proč přichází. Nazítří byla židovská sobota, kdy se nesměla dělat žádná práce. Proto Josef spěchá, dříve než začne sobota, a prosí o dovolení, aby mohl sejmout Ježíšovo tělo a důstojně ho pohřbít.

Josef z Arimatie byl v Jeruzalémě známý jako bohatý muž a člen židovské velerady. Poncius Pilát zavolal vojáka a zeptal se, zda je Ježíš už mrtev. Vojáci se o tom přesvědčili už dřív tím, že mu probodli kopím bok. Pilát tedy dovolil Josefovi, aby tělo sňal a pohřbil je. Josef a jeho přítel Nikodém (tentýž Nikodém, který přišel kdysi v noci pohovořit si s Ježíšem) vyšli z města a odebrali se na Kalvárii. Zvědavci ji už dávno opustili. Byli polekáni zatměním a zemětřesením a také se chtěli připravit na zítřejší svátek.

Oba muži sňali jemně a uctivě tělo z kříže a položili je na trávník. Tam je zabalili do čistého lněného plátna, které s sebou přinesli.

Jak bývalo zvykem, Josef měl v blízkosti soukromou zahradu a v ní byl nový hrob, v němž nebyl dosud nikdo pochován. Byl vytesán jako jeskyně v pevné skále, byl klidný a chladný.

Do této zahrady odnesli Josef a Nikodém Ježíšovo tělo v doprovodu několika zbožných žen, které s ním přišly z Galileje. Opatrně ho položili na jakýsi výstupek ve výklenku skály, posypali jeho tělo líbezně vonícím kořením a zabalili ho do plátna. Potom přivalili ke vchodu jako uzávěr veliký balvan. Pro tuto chvíli nemohli udělat víc. Už začínala sobota. Podle židovského zákona nebylo dovoleno dnes večer už nic dělat, ani po celý příští den.

Josef s Nikodémem a ženami stáli chvíli a hleděli na veliký kámen, který zatarasil vchod, a vzpomínali na Ježíše. Vždyť ho tolik milovali! Potom se tiše a smutně ubírali domů.
Druhý den časně ráno měl Poncius Pilát zase návštěvu. Přispěchali k němu velekněží a farizeové.

"Vaše Excelence," řekli mu, "vzpomínáme si, že ten podvodník prohlásil ještě zaživa: ,Po třech dnech zase vstanu' . Prosíme, přikaž, aby byl hrob až do třetího dne pečlivě hlídán. Jinak mohou jeho učedníci přijít a tělo ukrást a říct lidem, že vstal z mrtvých."

Pilát pozorně poslouchal, co mu říkali. Neměl rád tyhle lidi, kterým tolik záleželo na usmrcení toho podivného a nepochopitelného člověka Ježíše. Ale bylo radno jim vyhovět.

"Máte stráž," řekl jim. "Jděte a udělejte, jak rozumíte."

Velekněží a farizeové tedy ihned šli do Josefovy zahrady. Zapečetili kámen u vchodu do hrobky. Nechali tam vojáky, aby dobře hlídali hrob, dokud se nerozední. Potom, plni přesvědčení, že skoncovali s tím nepohodlným Ježíšem a že mají konečně od něho pokoj, vrátili se do Jeruzaléma a těšili se na sobotní odpočinek.

(Podle evangelia podle Matouše 27, Lukáše 23, Jana 19)

***

Se svolením převzato z knih: Komixová Bible a Příběhy o Pánu Ježíši, které vydalo Karmelitánské nakladatelství.

Štítky: příběh Velikonoc, Velký pátek (Velikonoce), Bílá sobota (Velikonoce), pro děti, příběh, povídka, Velikonoce  |   Sekce: Články   |   Tisk   |   Poslat článek známému




Sdílet na Facebook
Sdílet na TwitterSdílet na LinkedInPoslat odkaz emailemVytisknout tuto stránku

RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

 

Administraci zajišťuje redakční systém společnosti NETservis s.r.o.