Velikonoční Aleluja

Výraz aleluja

Výraz aleluja pochází z starého hebrejského výrazu halelú-jáh, který znamená oslavujte Pána, chvalte Pána. Tento výraz obsahuje i kratší podobu Božího jména (yh, „jáh“). Latinská podoba tohoto termínu zní alleluia. Z ní pak vznikla podoba česká aleluja.

Tento výraz se v různých obměnách vyskytuje primárně ve starozákonních žalmech. Následně jej převzala i novozákonní křesťanská církev.

V katolické církvi je výraz aleluja charakteristický především pro velikonční dobu. Proto se v postním předbvelikonočním období nepoužívá vůbec, aby pak v plné síle mohl slavnostně zaznít na vigílii o Bílé sobotě, kdy církev chválí Boha za vzkříšení Krista.

Již dva tisíce let jsou Velikonoce ústředním svátkem církevního roku. Celých 50 dní po Velikonocích a každou neděli v roce slaví křesťané vzkříšení Ježíše Krista a radují se z toho, že skrze vzkříšení máme podíl na naplněném životě Krista i my. Výrazem této radosti jsou rozmanité zpěvy Aleluja...

Zpívejme Aleluja, i když jsme plni starostí

„Zpívejme Aleluja zde na zemi,
kde jsme ještě plni starostí,
abychom je jednou mohli zpívat
´tam´ v jistotě...

Zpívejme Aleluja dnes ne proto,
abychom se radovali z klidu,
ale abychom našli v trápení útěchu.

Tak jako zpívali poutníci:
´Zpívej, ale kráčej dál!
Zpěvem se těš v nouzi,
nebuď rozmrzelý!
Zpívej a kráčej dál!´“ (Sv. Augustin)

Haleluja ! Spasení, sláva i moc
patří našemu Bohu! (Zj 19,1)

Zpět na titulní stránku

Mohlo by vás zajímat: článek Datum Velikonoc pro následujících několik let, Velikonoční omalovánky pro děti, nebo obecně o čem je Podstata Velikonoc.