Jednotlivé události velikonočního příběhu na 27 obrázcích od Květné neděle až do události vzkříšení. Ke každému obrázku je přiřazen odpovídající příslušný biblický text a souřadnice dalších míst v Bibli, kde je zobrazená epizoda popsaná v evangeliích.

S plakáty lze pracovat různě: vymalovat, promíchat a sestavit je zpátky ve správném pořadí, nebo je nastříhat a zkusit přiřadit správný text k obrázku… Pomůcku si lze stáhnout v různých provedeních – pro různé použití: komplet obrázků s texty, jen texty k obrázkům.  Pomůcku vyrobilo Katechetické středisko pražské arcidiecéze.

 

 

01 / Ježíšův vjezd do Jeruzaléma (Květná neděle)

Veliké množství lidu pak prostřelo své pláště na cestu, jiní sekali ze stromů ratolesti a stlali je na cestu. Zástupy, které šly před ním a za ním, volaly: „Hosana synu Davidovu! Požehnaný, který přichází ve jménu Páně! Hosana na výsostech!“ (Mt 21,8-9) + (Mt 21,1-9; Lk 19,28-44; Jan 12,12-19)

Květná neděle, Ježíšův vjezd do Jeruzaléma / Velikonoce

 

02/ Vyhnání trhovců a směnárníků z chrámu v Jeruzalémě

Ježíš vešel do chrámu a vyhnal všechny, kteří v chrámě kupovali a prodávali, zpřevracel stoly směnárníkům a lavice prodavačům holubů a řekl jim: „Je psáno: Můj dům ať je domem modlitby, ale vy z něho děláte lupičské doupě.“ (Mt 21,12-13) + (Mt 21,12-17; Mk 11,15-19; Lk 19, 45-48; Jan 2,13-21)

Velikonoce

 

03 / Poslední večeře (Zelený čtvrtek)

Když byli u stolu a jedli, řekl: „Amen, pravím vám: Jeden z vás mě zradí, ten, který se mnou jí.“ Zarmoutili se a začali mu říkat jeden přes druhého: „Jsem to snad já?“ Odpověděl jim: „Jeden z Dvanácti, který si se mnou namáčí v téže míse.“ (Mk 14,18-20) + (Mt 26,20-25; Mk 14,17-21; Jan 13,21-30)

Poslední večeře / Velikonoce

 

04/  Ježíš myje apoštolům nohy  (Zelený čtvrtek)

(Ježíš) vstal od večeře, odložil svrchní šaty a uvázal si kolem pasu lněnou zástěru. Potom nalil vodu do umyvadla a začal učedníkům umývat nohy a utírat jim je zástěrou, kterou měl uvázanou kolem pasu. (Jan 13,4-5) + (Jan 13,1-17)

Ježíš myje apoštolům nohy / Velikonoce

 

05 / Poslední večeře - eucharistie  (Zelený čtvrtek)

Když jedli, Ježíš vzal chléb, požehnal ho, lámal a dával ho svým učedníkům se slovy: „Vezměte, jezte. To je mé tělo.“ Potom vzal kalich, vzdal díky, podal jim ho a řekl: „Pijte z něho všichni. Neboť to je má krev (nové) smlouvy, která se prolévá za všechny na odpuštění hříchů. (Mt 26,26-28) + (Mt 26,26-29; Mk 14,22-24; Lk 22,14-20)

Poslední večeře - eucharistie / Velikonoce

 

06/ Modlitba v Getsemanské zahradě  (Zelený čtvrtek)

Potom s nimi šel Ježíš na venkovský dvorec zvaný Getsemany a řekl učedníkům: „Poseďte tady, zatímco se půjdu tamhle pomodlit.“ Trochu poodešel, padl tváří k zemi a modlil se: „Otče můj, jestliže je to možné, ať mne mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš.“ (Mt 26,36.39) + (Mt 26,36-46; Mk 14,32-42; Lk 22,39-46)

Ježíšova modlitba v Getsemanské zahradě / Velikonoce

 

07/ Spící učedníci v Getsemanské zahradě  (Zelený čtvrtek)

Ježíš se vrátil k učedníkům a našel je, jak spí. Řekl Petrovi: „To jste nemohli ani jednu hodinu se mnou bdít? Bděte a modlete se, abyste nepřišli do pokušení. Duch je sice ochotný, ale tělo je slabé.“ (Mt 26,40-41) + (Mt 26,36-46; Mk 14,32-42; Lk 22,39-40.45-46)

Spící učedníci v Getsemanské zahradě / Velikonoce

 

08 / Jidáš vydává Ježíše ozbrojencům - „Jidášův polibek“  (Zelený čtvrtek)

Přišel Jidáš, jeden ze Dvanácti, a s ním velký houf s meči a kyji, jak je poslali velekněží a starší lidu. Jeho zrádce s nimi smluvil znamení: „Koho políbím, ten to je; toho se chopte.“ A hned přistoupil k Ježíšovi a řekl: „Buď zdráv, Mistře!“ a políbil ho. (Mt 26,47-49) + (Mt 26,47-50; Mk 14,43-46; Lk 22,47-51)

Jidáš vydává Ježíše ozbrojencům - „Jidášův polibek“ / Velikonoce

 

09 / Petr zapírá Ježíše   / „Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš“  (Zelený čtvrtek, Velký pátek)

Petr byl dole na dvoře a přišla tam také jedna z veleknězových služek. Když uviděla Petra, jak se ohřívá, podívala se na něj a řekla: „Ty jsi také byl s tím nazaretským Ježíšem!“ Ale on to zapřel: „Nevím ani nerozumím, co povídáš.“ Pak šel ven k prostranství u brány. A kohout zakokrhal. (Mk 14,66-68) + (Mt 26,69-75; Mk 14,66-72; Lk 22,54-62; Jan 18, 25-27)

Petr zapírá Ježíše . „Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš“ / Velikonoce

 

10/ Ježíš před židovskou veleradou (Velký pátek)

Velekněží a celá velerada hledali proti Ježíšovi lživé svědectví, aby ho mohli odsoudit na smrt, ale nenašli, třebaže se dostavilo mnoho falešných svědků. (Mt 26,59-60a) + (Mt 26,59-68; Mk 14,53-65; Lk 22,63-71; Jan 18,19-24)

Ježíš před židovskou veleradou / Velikonoce

 

11/ Jidáš vrací krvavé peníze / „Jidášův měšec“  (Velký pátek)

Když zrádce Jidáš viděl, že Ježíš je odsouzen, hnulo se v něm svědomí. Přinesl velekněžím a starším těch třicet stříbrných nazpátek a řekl: „Zhřešil jsem: zradil jsem nevinnou krev.“ Odpověděli mu: „Co je nám do toho? To je tvá věc.“ Tu hodil ty stříbrné dovnitř chrámu, utekl odtamtud, šel a oběsil se. (Mt 27,3-5) + (Mt 27,3-10)

Jidáš vrací krvavé peníze. „Jidášův měšec“ / Velikonoce

 

12/ Ježíš před Pilátem  (Velký pátek)

Pilát se ho zeptal: „Ty jsi židovský král?“ Odpověděl mu: „Ty to říkáš.“ Pilát pak prohlásil velekněžím a lidu: „Neshledávám na tomto člověku žádné provinění.“ Ale oni naléhali a říkali: „Pobuřuje lid svým učením po celém Judsku, počínaje Galileou až sem!“ (Lk 23, 3-5) + (Mt 27, 11-14; Mk 15, 1-5; Lk 23, 1-7; Jan 18,28-19,16)

Ježíš před Pilátem / Velikonoce

 

13/ Ježíš před Herodem  (Velký pátek)

Jakmile Herodes spatřil Ježíše, velmi se zaradoval. Už dávno si ho totiž přál uvidět, protože o něm slýchal a doufal, že uvidí, jak udělá nějaký zázrak. Kladl mu tedy mnoho otázek, ale on mu vůbec neodpovídal. Tu Herodes i se svými vojáky mu dal najevo, že jím pohrdá, a ztropil si z něho posměch; dal ho obléci do bílých šatů a poslal ho nazpět k Pilátovi. (Lk 23,8-9.11) + (Lk 23,7-12)

Ježíš před Herodem / Velikonoce

 

 

14/ Pilát si myje ruce  (Velký pátek)

Pilát viděl, že ničeho nedosáhl, ba naopak, že bouře stále vzrůstá. Dal si tedy přinést vodu, před očima lidu si umyl ruce a řekl: „Nemám vinu na krvi tohoto člověka. To je vaše věc.“ Všechen lid odpověděl: „Jeho krev ať padne na nás a na naše děti!“ Tu jim propustil Barabáše, Ježíše pak dal zbičovat a vydal ho, aby byl ukřižován. (Mt 27,24-26)

Pilát si myje ruce / Velikonoce

 

15/ Vojáci se Ježíšovi posmívají a nasazují mu korunu z trní  (Velký pátek)

Vladařovi vojáci vzali Ježíše do vládní budovy a svolali k němu celou četu. Svlékli ho, přehodili mu nachově rudý plášť, upletli korunu z trní, vsadili mu ji na hlavu, do pravé ruky mu dali rákosovou hůl, klekali před ním a posmívali se mu: „Buď zdráv, židovský králi!“ (Mt 27,27-29) + (Mt 27,27-31; Mk 15, 16-20; Jan 19,1-3)

Vojáci se Ježíšovi posmívají a nasazují mu korunu z trní / Velikonoce

 

16/ Veronika a Ježíš na křížové cestě  (Velký pátek)

Tradice vypráví o Veroničině dobrém skutku. Nesmíme zapomenout na tento skutek soucitu a lásky uprostřed křížové cesty. „Co jste udělali pro jednoho z těchto nepatrných, udělali jste pro mne!“ Vydávejme tedy každodenně svědectví o lásce ke všem lidem!

Veronika a Ježíš na křížové cestě / Velikonoce

 

17/ Šimon z Cyrény pomáhá Ježíšovi nést kříž  (Velký pátek)

Když Ježíše odváděli, zadrželi jistého Šimona z Kyrény, který právě přicházel z pole, a vložili na něj kříž, aby ho nesl za Ježíšem. (Lk 23,26) + (Mt 27,32; Mk 15,21; Lk 23,26)

Šimon z Kyrény pomáhá Ježíši nést kříž /  Velikonoce

 

18/ Vojáci losují o Ježíšův oděv  (Velký pátek)

Přibili ho na kříž a rozdělili si jeho šaty: losováním o nich rozhodli, co si kdo má vzít. (Mk 15,24) + (Mt 27,35; Mk 15,24, Lk 23,24; Jan 19,23-24)

Vojáci losují o Ježíšův oděv / Velikonoce

 

19/ Ježíš na kříži  (Velký pátek)

Ježíš si nesl kříž a šel na místo zvané Lebka, hebrejsky Golgota. Tam ho ukřižovali a s ním ještě dva jiné, každého po jedné straně, a Ježíše uprostřed. Pilát dal také zhotovit a připevnit na kříž nápis v tomto znění: Ježíš Nazaretský, židovský král. (Jan 19,17-19) + (Mt 27,35-38; Mk 15,24-27; Lk 23,33-43; Jan 19,17-22)

Ježíš na kříži  / Velikonoce

 

20/ Maria – matka Ježíšova pod křížem  (Velký pátek)

Když Ježíš uviděl svou matku a jak při ní stojí ten učedník, kterého měl rád, řekl matce: „Ženo, to je tvůj syn.“ Potom řekl učedníkovi: „To je tvá matka.“ A od té chvíle si ji ten učedník vzal k sobě. (Jan 19,26-27) + (Jan 19,25-27)

Maria – matka Ježíšova pod křížem / Velikonoce

 

21/ Ježíšovi dávají pít ocet  (Velký pátek)

Když Ježíš věděl, že už je všechno dokonáno, řekl ještě: „Žízním.“ Tak se mělo splnit Písmo. Stála tam nádoba plná octa. Podali mu tedy k ústům houbu naplněnou octem. Když Ježíš přijal ocet, řekl: „Dokonáno je!“ Pak sklonil hlavu a skonal. (Jan 19,28-30) + (Mt 27,34; Mk 15,36; Jan 19, 28-30)

Žízním / Ježíšovi dávají pít ocet / Velikonoce

 

22/ Opona v jeruzalémském chrámu se roztrhla  (Velký pátek)

Vtom se chrámová opona roztrhla vpůli odshora až dolů. (Mt 27.51a) + (Mt 27,50-53; Mk 15,37-38; Lk 23,44-46)

 

Opona v jeruzalémském chrámu se roztrhla / Velikonoce

 

23/ Vojáci probodli kopím Ježíšovi bok  (Velký pátek)

Když přišli vojáci k Ježíšovi, viděli, že už je mrtvý. Proto mu nepřerazili kosti, ale jeden z vojáků mu kopím probodl bok a hned vyšla krev a voda. (Jan 19,33-34) + (Jan 19,32-34)

Vojáci probodli kopím Ježíšovi bok / Velikonoce

 

24/ Ježíš uložen do hrobu  (Velký pátek)

Když nastal večer, přišel bohatý člověk pocházející z Arimatie, jmenoval se Josef. I on byl Ježíšovým učedníkem. Došel k Pilátovi a žádal o Ježíšovo tělo. Pilát poručil, aby mu ho vydali. Josef vzal tělo, zavinul ho do čistého lněného plátna a uložil ho do své nové hrobky, kterou si dal vytesat ve skále. Před vchod do hrobky přivalil velký kámen a odešel. (Mt 27,57-60) + (Mt 27,27-61; Mk 15,42-46; Lk 23,50-56; Jan 19,38-42)

Ježíš uložen do hrobu / Velikonoce

 

25/ Stráž u Ježíšova hrobu  (Velký pátek / Bílá sobota)

Druhý den, to je po dnu příprav na svátek, přišli velekněží a farizeové společně k Pilátovi a řekli: „Pane, dej rozkaz zajistit hrob až do třetího dne. Jinak by mohli jeho učedníci přijít, ukradnout ho a říci lidu: Vstal z mrtvých.“ Pilát jim odpověděl: „Tady máte stráž. Jděte a zajistěte hrob, jak uznáte za dobré.“ Oni šli a zajistili hrob tím, že zapečetili kámen a postavili stráž. (Mt 27,62.64a.65-66) + (Mt 27,62-66)

Stráž u Ježíšova hrobu / Velikonoce

 

26/ Ježíš byl vzkříšen, ženy u hrobu (Velikonoční neděle - noc vzkříšení)

Anděl Páně sestoupil z nebe, přistoupil, odvalil kámen a posadil se na něj. Jeho zjev byl jako blesk a jeho roucho bílé jako sníh. Strachem z něho se strážci zděsili a klesli jako mrtví. Anděl promluvil k ženám: „Vy se nebojte. Vím, že hledáte Ježíše, ukřižovaného. Není tady. Byl vzkříšen, jak řekl.“ (Mt 28,2b-6a) + (Mt 28,1-8)

Ježíš byl vzkříšen, ženy u hrobu / Velikonoce

 

27/ Petr a Jan u prázdného hrobu (Velikonoční neděle)

Petr a ten druhý učedník vyšli a zamířili ke hrobu. Obě běželi zároveň, ale ten druhý učedník byl rychlejší než Petr a doběhl k hrobu první. (Jan 20,3-4) + (Jan 20,3-10)

Petr a Jan u prázdného hrobu / Velikonoce