NAVRCHOLU.cz

Velikonoce - encyklopedické informace

Hlavní stránka / Informace / Encyklopedické informace

z on-line Encyklopedie náboženství

Velikonoce

  • Velikonoce
    Řecky pascha (v překladu Septuaginty, z hebrejského pesach, »přechod«). Nejdůležitější svátek jak pro Židy, tak pro křesťany, pro něž znamená vyvrcholení celého - liturgického roku. ...

  • Pesach
    Pesach se nazývá osm dní (v diaspoře, ale sedm dní v Erec Jisra'el, (viz Izrael) trvající židovský "svátek přejití", který odpovídá křesťanským velikonočním svátkům; dodnes se v židovství slaví na památku vysvobození z Egypta. ...

  • Exodus
    Řecko-latinský výraz označuje jak vyjití Izraelitů z Egypta, tak druhou knihu bible, v jejíž první části (Exodus 1-18) se o tomto útěku pojednává. ...

  • Ježíš z Nazareta
    Zakladatel křesťanství spojuje všechny lidi, kteří v něho věří jako v jediného Pána a Spasitele.  ...

  • Půst
    Částečné nebo úplné zřeknutí se jídla z kajících důvodů nebo kvůli kázni. P. je doporučován často v - bibli a Ježíš sám se postil na poušti, předtím než začal svůj veřejný život (Mt 4,2). ...

Svatý týden

  • Velikonoční týden
    Poslední týden čtyřicetidenního postu se v myšlence na Kristovo utrpení a jeho smrt nazývá velikonočním (svatým) týdnem nebo tichým týdnem.  ...

  • Pašije
    Z lat. slova passio, »utrpení, umučení«. V evangeliích jsou to vyprávění, která popisují Ježíšovo utrpení a smrt. ...

  • Pašijový týden
    Poslední týden čtyřicetidenní postní doby se nazývá pašijovým týdnem (velikonočním, tichým) na paměť Kristova utrpení a smrti. ...

Květná neděle

  • Květná neděle
    Neděle, která bezprostředně předchází - velikonocím. Oslavuje Kristův triumfální vjezd do Jeruzaléma několik dnů před jeho umučením (Jan 12,12-13). ...

  • Hosana
    Hebrejský výraz (hoši 'ah ná) znamená "pomoz přece" a stal se formulí křesťanské liturgie. Zde se však hosana používá spíše jako velebení než jako zvolání úpěnlivé prosby, podobně jako Aleluja. ...

Zelený čtvrtek

  • Zelený čtvrtek
    Čtvrtek - svatého týdne. Dopoledne slouží - biskup mši s kněžími své - diecéze, při které se světí oleje a přítomní kněží při ní obnovují své kněžské závazky. Večerní mše na památku - večeře Páně již otevírá - velikonoční triduum. ...

  • Večeře Páně
    Tento termín, používaný protestantskými církvemi pro nejdůležitější část bohoslužby, odkazuje na Poslední večeři, kterou slavil Kristus se svými učedníky (zpráva v evangeliu sv. Matouše, Marka a Lukáše). Bylo to poslední setkání před zatčením a ukřižováním Krista. ...

  • Mše svatá
    Středem života křesťanského společenství je od původní církve Večeře Páně (1. list Korinťanům 11,17-34), zprvu slavená o (židovském) sabatu a později o (křesťanské) neděli. Nazývá se také agapé nebo eucharistie (evangelium sv. Marka 14, 23). Je vzpomínkou na večeři, kterou slavil Ježíš večer před svou smrtí s dvanácti apoštoly. ...

  • Eucharistie
    Z řec. eucharistia (z eucharistein, »děkovat«). - Svátost ustanovená Ježíšem při - poslední večeři, když o velikonoční hostině dal svým učedníkům chléb a víno jako svoje tělo a svou krev jako památku na novou a věčnou - smlouvu.  ...

  • Kněžství
    Jedna ze sedmi - svátostí, které Ježíš ustanovil. v církviejím prostřednictvím se v církvi vykonává a předává poslání svěřené - apoštolům. Jde o svátost apoštolské služby, jejíž náplní je sloužit ve jménu a osobě Krista ve společenství. ...

  • Umývání nohou
    Staroorientální zvyk, při němž domácí pán umývá cizincům nohy, byl známkou pohostinství. Katolická církev převzala tento zvyk v bohoslužebných slavnostech Zeleného čtvrtku. ...

Velký pátek

  • Velký pátek
    První den velikonočního - tridua, v němž se připomíná Ježíšova smrt na kříži. ...

  • Velekněz
    Hlava kněžstva jeruzalémského chrámu, velekněz, měl po babylónském vyhnanství jako nejvyšší židovská autorita také politickou moc. ...

  • Ecce homo
    Zvolání: Hle, člověk! (Ecce homo!) směřoval Pilát Pontský k židovskému lidu během soudu nad Ježíšem ve snaze upozornit na žalostný stav zbičovaného a trním korunovaného odsouzence. ...

  • Via dolorosa
    "Cesta bolesti" je křížová cesta utrpení Ježíše Nazaretského v Jeruzalémě. Vede čtrnácti zastaveními od úředního sídla Pilátova v pevnosti Antonia (dnes už nezachovaného) až k chrámu sv. Hrobu. ...

  • Kříž
    Z lat. crux. Nástroj utrpení, používaný různými starověkými národy, především Peršany a Římany. Stal se opravdovým symbolem křesťanství, protože na něm zemřel Ježíš Kristus. ...

Bílá sobota

  • Bílá sobota
    Druhý den tak zvaného velikonočního - tridua (třídenní). Církev prodlévá u hrobu Pána, rozjímá nad jeho utrpením a smrtí a po celý den nekoná žádné liturgické obřady. ...

Velikonoční vigilie
(noc ze soboty na neděli)

  • Vigilie
    Z lat. vigilia. Označuje zvyk připravovat se na nějaký svátek nebo mimořádnou událost, která svátku nebo události předchází, bděním v noci na modlitbách. Matkou všech vigilií je vigilie velikonoční. ...

  • Vzkříšení
    Tajemství Kristova vzkříšení je ústředním tajemstvím křesťanství a je základem celého novozákonního poselství. ...

  • Křest
    Je první ze - svátostí. Jím se věřící stává Božím dítětem, je vtělen do společenství církve a jsou mu odpuštěny dědičný hřích a - hříchy osobní. ...

  • Neofyta, neofyté
    Neofyté je starocírkevní označení těch, kteří přijali křest, jde o řecký termín νέoφυτos – neofytos resp. složeninu dvou slov: „neo“ znamená nový a „fytos“ znamená sazenice, strom, stvoření. Do češtiny raději překládáme novokřtěnci. ...

Velikonoční neděle
(Hod Boží velikonoční)

  • Neděle
    Je den, ve kterém Pán vstal z mrtvých, a proto se stala dnem prvopočáteční slavnosti, která je základem - liturgického roku. Od počátku byl tento den křesťany veřejně svěcen (1 Kor 16,2, srov. Sk 2,7), nejdříve vedle židovského - šabatu, pak jeho nahrazením. ...

  • Urbi et orbi
    V překladu "městu (Římu) a světu"; tak se označuje požehnání, které uděluje papež z lodžie chrámu sv. Petra při různých slavnostních příležitostech.

Velikonoční doba + letnice

  • Nanebevstoupení
    Slavnost, která se slaví čtyřicet dní po - velikonocích na památku vstoupení vzkříšeného Ježíše na nebesa (srov. Sk 1,4-12), a které znamená plné dosažení Ježíšova oslavení, jež začalo jeho - vzkříšením.

  • Letnice
    U - židů byly původně zemědělským svátkem díkůvzdání Bohu za žně (šavu'ot, svátek týdnů). Oslavovaly se sedm týdnů (50 dnů) po - velikonocích (Lk 23,15-22). Později se z nich stala oslava darování Zákona Mojžíšovi na hoře Sinaj ( - tóra). V křesťanství se naproti tomu o l. slaví seslání Ducha svatého na - apoštoly a na - Marii, shromážděné ve - večeřadle (Sk 2, 1-13), jež posvěcuje církev jako nový Boží lid ( - církev) a zahajuje jeho misionářské šíření.
     

  • Duch svatý
    Je jako třetí osoba Trojice podstatně sjednocující láskou v Bohu. ...

Různé

Štítky: Velikonoce, Duch svatý, křest, Květná neděle (Velikonoce), Letnice, Svatodušní svátky, nanebevstoupení, Nanebevstoupení Páně, Průvodce Velikonocemi, Svatý týden (Velikonoce), Velikonoční triduum, vzkříšení, zmrtvýchvstání




Sdílet na Facebook
Sdílet na TwitterSdílet na LinkedInPoslat odkaz emailemVytisknout tuto stránku

RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

 

Administraci zajišťuje redakční systém společnosti NETservis s.r.o.